|
|
Datové objekty, druhy (třídy) |
|
Datová architektura Kaskády | Struktura datových objektů (tříd) |
|
Důležitým mechanismem, který poskytuje Kaskádě velkou pružnost při zachycování vztahů mezi objekty reálného světa je mechanismus propojování objektů.
Pokud se vrátíme k příkladu objektu z kapitoly Datové objekty, kde popisujeme objekt jablko, můžeme si představit propojení objektu jablko s objektem strom jako stopku, která drží jablko na určitém stromě.
Libovolné dva objekty Kaskády lze propojit prostřednictvím propojení určitého typu. Pro různé kombinace objektů jsou definovány různé typy propojení, které mají své názvy a řadu dalších vlastností.
Mnoho propojení vzniká v rámci Kaskády automaticky, aniž by pro to uživatel musel něco dělat. Uživatel následně profituje z tohoto mechanismu a získává užitečné informace. Typickým místem pro takové informace je Karta Souvisí.
Kromě těch propojení, která Kaskáda automaticky vytváří, můžete samozřejmě v rámci obecných mechanismů vytvářet ručně další potřebná propojení. Více viz. Různé způsoby propojování objektů.
Počet propojení není omezen a každý objekt v Kaskádě může být propojen s mnoha dalšími objekty různými typy propojení. Některé typy propojení však nemohou existovat vícenásobně mezi stejnými dvěmi objekty. Například propojení vyjadřující, že uživatel je členem určité skupiny, může mezi tímto uživatelem a skupinou existovat pouze jedenkrát. Vedle něj však mohou vznikat další propojení s jinými skupinami.
Každé propojení obsahuje časové informace a v daném okamžiku o něm lze prohlásit, že je buďto Naléhavé nebo Aktuální nebo Platné nebo Neplatné. Tuto informaci Kaskáda využívá při zobrazení souvisejících objektů, rozlišuje barvou a umožňuje filtrování.
V některých situacích je potřeba odeslat avízo nikoliv na objekt jako
takový, ale na propojení (vazbu) mezi dvěma objekty. To provedete v dialogu Informace o propojení kliknutím na tlačítko s ikonou 
|
|
Datové objekty, druhy (třídy) |
|
Datová architektura Kaskády | Struktura datových objektů (tříd) |
|