|
|
Cizí měny v Kaskádě |
|
Ekonomika v Kaskádě | Zásobníky majetku |
|
Kurzový rozdíl vzniká tam, kde existuje "dvojí ocenění" ( v národní měně x v cizí měně) a v průběhu času se změní kurz, tedy poměr mezi těmito měnami. Typické jsou dvě situace:
Při vystavení dokladu je použit kurz daného dokladu, kterým je částka cizí měny přepočtena do národní měny a v této výši zaúčtována.
Zůstatek dokladu (počáteční i aktuální) je evidován paralelně v měně operativní i v národní. Následně probíhají úhrady při odlišném kurzu, takže "cizoměnový zůstatek" a "korunový zůstatek" se mění v jiném poměru, než jaký byl na počátku. Nakonec je zůstatek v cizí ( = operativní ) měně roven nule, ale zůstatek korunový ( = národní měna ) je nenulový, tedy je zde kurzový rozdíl.
Kurzový rozdíl vzniká také tehdy, když bez ohledu na stav úhrad je potřeba přehodnotit kurz u nevyrovnaných dokladů například ke konci účetního období. I zde vstupuje do hry kurz (kurz centrální banky ke konci daného účetního období) odlišný od toho původního, vzniká kurzový rozdíl, ten je potřeba vypořádat.
Na valutové pokladně a/nebo bankovním účtu vedeném v cizí měně probíhají příjmy a výdeje v různých kurzech.
Zůstatek je evidován paralelně v měně operativní i v národní.
Při každé operaci dochází k výpočtu odpovídající částky v národní měně (příslušným kurzem), která se promítá do účetnictví. Tak se vyvíjí korunové ocenění příslušné cizí měny na pokladně (nebo bankovním účtu).
Zpětně lze z daného zůstatku cizí měny a korunového ocenění vypočítat "fiktivní kurz", odpovídající skladové ceně získané metodou váženého průměru.
V rámci legislativních požadavků a/nebo firemních směrnic je potřeba např. ke konci účetního období "přecenit" cizí měnu aktuálním kurzem (ČNB apod.), tedy vypořádat vzniklý korunový rozdíl.
Podstatou zúčtování je to, že
namísto běžných příjmů, výdejů či úhrad, kdy jsou ve hře jak částky cizí měny tak i částky národní měny a tím ovlivňují oba paralelně vedené zůstatky,
je potřeba ovlivnit (se souběžným účtováním) pouze zůstatek v národní měně, beze změny zůstatku v operativní měně.
K tomu je zapotřebí speciální druh dokladu, který nepracuje běžným způsobem s kurzem dané měny. Běžná práce s kurzem totiž znamená, že program automaticky udržuje v dokladu dvě paralelní čísla ( částka v národní měně a částka v operativní měně ), jejichž vztah (poměr) je dán právě kurzem.
U dokladu, který řeší zúčtování kurzového rozdílu, musí být určena částka v cizí měn, zatímco částka v operativní (cizí) měně musí být nulová.
K tomu slouží speciální druh interních dokladů, viz. případy použití:
Zúčtovat kurzové rozdíly u párovatelných dokladů má smysl buďto poté, kdy byly uhrazeny, nebo při účetní uzávěrce ( obvykle při roční, ale závisí na účetních směrnicích dané organizace, může to být i častěji ).
Technicky není mezi oběma situacemi rozdíl, Kaskáda poskytuje komfortní režim pro realizaci této operace, postup je názorně vysvětlen v kapitole (případu použití) Zúčtování kurzových rozdílů u uhrazených párovatelných dokladů.
Zúčtovat kurzové rozdíly u bankovních účtů vedených v cizí měně a u valutových pokladen má smysl při účetní uzávěrce ( obvykle při roční, ale závisí na účetních směrnicích dané organizace, může to být i častěji ).
Kaskáda poskytuje komfortní režim pro realizaci této operace, postup je názorně vysvětlen v kapitole (případu použití) Zúčtování kurzových rozdílů u valutových pokladen a bankovních účtů.
|
|
Cizí měny v Kaskádě |
|
Ekonomika v Kaskádě | Zásobníky majetku |
|