|
|
Náležitosti dokladů |
|
Ekonomika v Kaskádě | Kurzové rozdíly |
|
Kaskáda podporuje práci s cizími měnami v následujících oblastech
práce s veškerými druhy dokladů
prodejní ceníky, objednávky
Být administrátor účetnictví pro možnost modifikovat Peníze-měny.
Mít definovanou centrální banku
Kaskáda poskytuje definici centrální banky (ČNB) již při instalaci systému, Vrcholový administrátor má
možnost nastavit jinou banku jako centrální, a to v menu , v poli Centrální banka
Udržovat obsah kurzovního lístku centrální banky, obvykle pravidelným importem kurzů.
Mít zvolenou strategii pro
použití kurzů v dokladech, způsob volby kurzu (denní či pevný kurs nebo ruční zadávání) atd.
práci s prodejními ceníky z hlediska cizích měn
práci s kurzovými rozdíly z hlediska jejich zúčtování
Pro (případnou ) práci s valutami definovat valutové poklady.
Pro (případnou ) práci s "cizoměnovými" bankovními účty definovat patřičným způsobem tyto bankovní účty.
Každá měna, používaná Kaskádou, je představována určitým skladovatelným produktem druhu Peníze - měna, platí to nejen pro cizí měny, ale i pro národní měnu - Korunu českou.
Platí zde následující pravidla a principy
využívají se zde všechny logické i technické principy pro práci se zásobníky, oceňováním zásob apod.
jakákoliv pokladna je defacto "sklad fyzických peněz"
existuje zde pro příslušnou měnu (produkt) skladová karta, evidence pohybů, obratů ....
korunová pokladna se od valutové liší pouze tím, že kurz "Koruny české" je vždy a za všech okolností 1, takže přijímané/vydávané množství a jeho ocenění jsou jedno a totéž.
jakýkoliv bankovní účet je defacto "sklad elektronických peněz", se stejnými principy jako u pokladny (minulý odstavec)
součástí dodávky Kaskády je definice mnoha měn (produktů druhu Peníze - měna), přitom
řada z nich je ve stavu "Dostupné", lze je tedy kdykoliv přímo používat
u těch, které dostupné nejsou, stačí v jejich prohlížeči dostupnost zapnout, pokud je chcete používat
případnou další měnu, která není součástí dodávky, lze snadno vytvořit
viz. případ použití Zavedení měny do užívání.
V prohlížeči měny jsou dostupné informace
aktuální celkový zůstatek měny ve všech zásobnících (pokladnách, bankovních účtech)
pokladny a bankovní účty, které s touto měnou pracují, včetně karet obratů a pohybů
odkazy na všechny banky, v jejichž kurzovním lístku se tato měna vyskytuje alespoň v jednom dni
seznam reálně existujících platidel, potřebný pro automatické (nebo poloautomatické) zaokrouhlování v dokladech v této měně
Celý systém lze chápat tak, že
každý produkt má nějakou hodnotu, lze je vzájemně v nějakém poměru (kurzu) směňovat,
národní měna je výjimečná "pouze" tím, že je považována za základní platformu, vůči níž se ostatní hodnoty poměřují,
u zboží mluvíme o prodejní/nákupní/skladové ceně, u valut mluvíme o kurzu, ale je to v podstatě totéž
Kurzovní lístek je datová entita, která
je součástí určité banky (v Kaskádě speciální druh kontaktu, viz. bližší určení organizace)
obsahuje informace o kurzech libovolných měn, definovaných v Kaskádě, k libovolným okamžikům - může to být denně, jednou za měsíc, zcela nepravidelně ... záleží pouze na uživateli
má odlišný význam u centrální banky a u obchodních bank (viz. dále).
Různé možnosti přístupu k dialogu jsou uvedeny v kapitole Dialog Kurzovní lístek.
Pro snadné udržování kurzovního lístku v aktuálním stavu, poskytuje Kaskáda funkci pro import dat prostřednictvím internetu - viz dialog Import kurzů.
Konfigurace parametrů pro stažení kurzovního lístku dané banky (tj. webová adresa, cesta ke stažení souboru a importní procedura) je k dispozici v prohlížeči kontaktu na kartě Bližší určení organizace / Banka.
Většina bank udává hodnoty kurzů se třemi desetinnými místy. Kaskáda, při zadávání a následném zobrazení kurzu dané měny, který můžete zadat ručně nebo naimportovat, používá speciální formátování desetinného místa, oproti ostatním číselným hodnotám a to.
Minimální počet zobrazených desetinných míst jsou 3, zapíšete-li hodnotu kurzu např. 29,5, zobrazená hodnota bude 29,500.
Při zadávání hodnoty kurzu je však možné zadat 0-9 desetinných míst a pokud má nová hodnota více než 3 des. místa, pak se zobrazí takový počet desetinných míst, kolik jste zadali (maximálně však 9 desetinných míst). Zapíšete-li hodnotu kurzu např. 29,12345, zobrazená hodnota bude 29,12345.
Centrální bankou je ta banka, která je zvolena v menu v poli Centrální banka. V České republice je to Česká národní banka (ČNB).
Centrální banka ve svém kurzovním lístku uvádí pouze jeden kurz, je to kurz devizového trhu, přičemž
kurz devizového trhu slouží ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních norem pro neobchodní účely (ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod.)
kurzy devizového trhu jednotlivých měn platí celý den (od 0 do 24 hod.)
ALE => Česká národní banka vyhlašuje tyto kurzy až ve 14:30.
Kurzovní lístek centrální banky má v systému zvláštní pozici, neboť jeho data, t.j. kurzy k daným datumům, program používá pro záznam do hlaviček dokladů a tím pádem pro následné přepočty v rámci řádků těchto dokladů, pokud je v dokladech použit denní nebo pevný kurs.
Administrátor účetnictví může v konfiguraci účetnictví rozhodnout, zda zadané kurzy mají
platit ihned v tomto dni
platit až od následujícího dne
První možnost (od daného dne) je problematická v tom, že
banka kurzy vyhlašuje až v odpoledních hodinách,
takže pro doklady vznikající dopoledne ještě není kurz znám, program tedy použije minulý poslední známý, pravděpodobně "včerejší"
ačkoliv to fakticky ničemu nevadí, působí to zmatečně a někteří uživatelé raději upraví firemní metodiky a konfiguraci Kaskády tak, že kurzy platí až od následujícího dne.
Obchodní (komerční) banky ve svých kurzovních lístcích uvádí komerční kurzy. To jsou kurzy, za které banky prodávají nebo nakupují cizí měny v hotovostní (valuty) nebo bezhotovostní (devizy) formě.
Kaskáda umožňuje uživatelům s těmito kurzovními lístky pracovat, pokud to potřebují z evidenčních důvodů, ale nijak jejich data nevyužívá při práci s doklady ani v jiných agendách.
Všechny druhy dokladů umožňují práci s cizí měnou, přičemž platí následující principy
Finanční hodnoty jsou ve všech dokladech zaznamenány v paralelních polích :
V národní měně
Je to koruna česká, tyto hodnoty se promítají do účetnictví, do ocenění zásob, majetku a pod.
V operativní měně
Je to libovolná měna, definovaná v seznamu použitelných měn v Kaskádě,
V této měně uživatel do dokladu zadává částky, tyto částky se primárně zobrazují a tisknou v daném dokladu
Částky zadané v této měně program automaticky přepočítá do paralelních polí v národní měně s využitím kurzu zadaného v hlavičce dokladu
V každém dokladu může uživatel při jeho vytváření určit operativní měnu, přitom
Lze to udělat do doby než začne zadávat řádky, potom již změna možná není
Pokud operativní měnou je jiná měna než koruna česká, pak
V kartě Rekapitulace je možno/nutno určit měnový kurz pro tento doklad
V různých místech v prohlížeči dokladu budou zobrazeny varianty v národní / operativní měně
Pokud operativní měnou je koruna česká (operativní=národní), pak
V kartě Rekapitulace nelze určit měnový kurz pro tento doklad, naopak je programem nastaven na hodnotu 1
Hodnoty v "paralelní sadě datových polí" budou shodné s hodnotami v "operativní" měně.
V dokladu se nebudou zobrazovat paralelní hodnoty, bylo by to zbytečné a matoucí
Operativní měna je tou měnou, v níž bude uživatel zadávat částky v řádcích, přitom
konkrétní operativní měna dokladu je jedním ze základních "hlavičkových údajů", platným pro celý doklad (všechny řádky ....)
měna je primárně přebírána ze zdroje (od šablony, od kontaktu, z objednávky či DL, v jejichž Souvisí může doklad vznikat, ....)
měnu lze uživatelsky změnit pouze do doby, než jsou v dokladu nějaké řádky, t.j. hned na začátku práce, před tvorbou obsahu
Kaskáda podporuje 3 způsoby volby kurzu, v rámci každého dokladu lze zvolit, který z nich je pro tento doklad použit, a to v prohlížeči příslušného dokladu v kartě Rekapitulace v boxu Určení měny.
Při volbě tohoto způsobu může (resp. musí) uživatel sám zadat konkrétní hodnotu kurzu do hlavičky dokladu, program zadaný kurz použije a bude zcela ignorovat jakékoliv kurzovní lístky.
Při volbě tohoto způsobu program
najde kurs v kurzovním lístku centrální banky k datu uskutečnění účetní operace daného dokladu a to tak. že najde nejbližší starší záznam pro danou měnu a ten použije
zaznamená kurs do hlavičky dokladu a neumožní uživateli jeho editaci
použije tento kurs pro přepočty v rámci řádků tohoto dokladu
Tento způsob je podobný jako "Denní", ale
v rámci kurzovního lístku centrální banky program bere v potaz pouze ty záznamy, které uživatel označil, že jsou považovány za "pevný kurz"
ostatní záznamy program ignoruje
takže lze i při každodenním načítání dat do kurzovního lístku pracovat např. celý měsíc s tím kurzem, který platil např. první den v měsíci.
S cizími měnami lze v Kaskádě pracovat také v objednávkách a to jak v dodavatelských, tak zákaznických.
Základní určení měny může v objednávce provést uživatel v její hlavičce, tzn. v první kartě jejího prohlížeče a
tato měna bude automaticky nastavena u všech nově vytvářených řádků
takové objednávky.
Oproti dokladům, u kterých musí být všechny řádky v jedné operativní měně, zde je to jinak a v objednávce lze určovat různé
operativní měny v jednotlivých řádcích obsahu. Prodejní nebo nákupní cena v takovém řádku je pak chápána jako
hodnota v této operativní měně.
Taková volnost v zadávání má ovšem své limity, jde především o to, že při promítnutí řádků objednávky do dokladů
(faktury, skladové doklady, ...) nelze překročit pravidla pro strukturu těchto dokladů a tudíž do jednoho
určitého dokladu lze promítat pouze řádky vedené v operativní měně daného dokladu.
Pokud je prodení ceník vedený v jiné než národní měně, pak je nutné si uvědomit, že při vkládání produktu do dokladu mohou nastat 2 situace
Měna dokladu je jiná než měna v ceníku
Zpravidla se jedná o situaci, kdy doklad je veden v cizí měně (např. EUR) a ceník je v národní měně
(korunách). V takovém případě při vkládání produktu do dokladu bude použita výchozí prodejní cena přepočtena nějakým kurzem (viz.
Cizí měny při práci s doklady ).
Měna dokladu je cizí měně stejné jako měna v ceníku (např. EUR)
Při vkládání produktu do dokladu bude vždy použita výchozí prodejní cena v této cizí měně, která NEBUDE
přepočtena žádným kurzem.
Kurzové rozdíly vznikají především
U párovatelných dokladů (především faktur), vystavených v cizí měně
Peněžních zásobníků (valutových pokladen, účtů v cizí měně)
Podrobně je tato problematika vysvětlena v samostatné kapitole Kurzové rozdíly.
|
|
Náležitosti dokladů |
|
Ekonomika v Kaskádě | Kurzové rozdíly |
|