|
|
Kurzové rozdíly |
|
Ekonomika v Kaskádě | Manipulace s doklady |
|
Zásobník je objekt, který slouží k zaznamenání informací o pohybech a stavu určitého majetku, zajišťuje jak evidenci operativní, tak i účetní.
Za zásobníky majetku považujeme sklady, pokladny a bankovní účty, je tedy zřejmé že obvykle jde o obraz objektu z reálného světa.
Za zásobník nese obvykle hmotnou odpovědnost konkrétní pracovník firmy, viz. Přístupová práva v oblasti zásobníků.
majetek v zásobníku je představován určitými skladovatelnými produkty
pohyby (příjmy a výdeje) a stav (zůstatky) každého produktu jsou v rámci daného zásobníku evidovány na skladové kartě tohoto produktu, přitom každý produkt (jeho skladová karta) může v rámci jednoho zásobníku existovat pouze jedenkrát
skladová karta je z technického hlediska jedním z různých typů propojení, figuruje proto mimo jiné v kartě Souvisí daného zásobníku i produktu
zásobník k sobě váže zásobníkové (příjmové a výdajové) doklady, které
v okamžiku vystavení ovlivní stav skladových karet tohoto zásobníku (operativní evidence)
v okamžiku zaúčtování ovlivní hodnotu příslušného účtu, na němž je tento zásobník evidován v účetnictví (účetní evidence).
neexistuje jiný způsob, jak ovlivnit stav zásobníku, než promítnutí určitých zásobníkových dokladů na jeho skladové karty
zásobník je v účtové osnově představován určitým analytickým účtem, díky čemuž lze inventarizovat příslušný účet a zajistit soulad mezi účetní a operativní evidencí; tento účet je při vzniku zásobníku zadán jako jeden ze základních atributů a nazýváme jej zásobníkovým účtem
v daném okamžiku lze vyčíslit hodnotu obsahu zásobníku jak finančně v národní měně tak položkově po produktech, vždy je to součet hodnot všech jeho skladových karet
V souvislosti s oceněním produktů na skladech (obecně v zásobnících majetku) jsou používány dva pojmy, pro hlubší pochopení funkčnosti některých režimů je nutné pochopit oba pojmy a jejich rozdíly.
Jednotková cena produktu v určitém zásobníku se vypočítává
k určitému okamžiku
jako poměr Finanční zůstatek v daném okamžiku / Množstevní zůstatek v tomtéž okamžiku
Obvykle se vyčísluje v různých tiskových sestavách a přehledech, jako jednotková cena na počátku / konci
určitého období apod.
Pokud k danému okamžiku v daném zásobníku má produkt nulové množství, pak NELZE JEDNOTKOVOU CENU VYČÍSLIT.
Viz. samostantá kapitola Skladová cena.
Skladové karty slouží k zaznamenávání informací o příjmech a výdejích jednotlivých produktů a to jak hodnot množstevních (v základní měrné jednotce daného produktu), tak finančních (v národní měně). Pro skladové karty platí následující:
Každá skladová karta představuje propojení zásobníku s určitým skladovatelným produktem, přitom pro každý produkt může v rámci jednoho zásobníku existovat nanejvýš jedna skladová karta.
Skladovou kartu může uživatel vytvořit ručně v uživatelském rozhraní, nebo vznikne automaticky v okamžiku vystavení příjmového dokladu v němž figuruje řádek s produktem, jehož skladová karta v daném zásobníku ještě neexistuje.
Pro realizaci výdeje je nutnou podmínkou, že skladová karta již v danou chvíli existuje.
Ke skladové kartě jsou připojena data o obratech množstevních i finančních příjmů a výdajů v jednotlivých dílčích účetních obdobích a také informace o jednotlivých příjmech a výdejích.
V uživatelském rozhraní figuruje skladová karta v
Záznam do skladové karty je proveden v okamžiku vystavení zásobníkového dokladu.
Následující text se netýká všech zásobníků, ale pouze skladů, neboť u bankovního účtu i pokladny jde vždy o souběh operativní a účetní evidence.
Pro práci se sklady Kaskáda podporuje obě legislativně přípustné metody účtování, při vytváření nového skladu automaticky nastavuje metodu A. Metodu B je možné nastavit pouze po domluvě s Hotline Kaskády, nelze ji nastavit prostřednictvím uživatelského prostředí. Důvodem je, že to má zásadní dopad na způsob práce s doklady.
Běžný způsob, kdy
při vystavení skladového dokladu provede systém zápisy do skladové karty, tím ovlivní operativní evidenci, tj. množstevní i finanční zůstatky na patřičném skladě
při zaúčtování skladového dokladu provede systém záznam do účetnictví na příslušný zásobníkový účet příslušného skladu a tím ovlivní účetní evidenci
Tato metoda je v Kaskádě nastavena jako výchozí.
Výjimečný způsob, kdy
při vystavení skladového dokladu provede systém zápisy do skladové karty, tím ovlivní operativní evidenci, tj. množstevní i finanční zůstatky na patřičném skladě
zaúčtování skladového dokladu bude pouze formálním krokem, žádné operace se tedy nepromítnou do účetních knih
Prohlížeč skladového dokladu v rámci skladu účtovaného metodou B zajišťuje
NEkopírování předkontací ze šablony (či jiného dokladu)
nelze vytvořit žádnou předkontaci
pokud by přesto všechno v dokladu nějaká předkontace existovala a byla připojená k nějakému řádku, pak při vystavení (a formálním zaúčtování) dojde k odpojení předkontací od řádků dokladu a pak i k úplnému smazání těchto (nepoužitých) předkontací.
Doklady (skladové příjemky a výdejky, pokladní příjemky a výdejky a bankovní výpisy), které účtují o změnách stavu zásobníků, nazýváme Zásobníkové doklady a mají následující specifika:
promítají se v okamžiku vystavení do operativní evidence (skladové karty, zůstatky skladů, pokladen, ...),
promítají se v okamžiku zaúčtování na stav příslušného Zásobníkového účtu s výjimkou dokladů příslušících ke skladu účtovanému metodou B,
vždy na jedné straně (MD nebo DAL) musí figurovat Zásobníkový účet, podle toho, zda jde o příjem nebo výdej.
Pokud má určitý doklad charakter Zásobníkového dokladu, zajišťuje systém automaticky splnění výše uvedených podmínek.
Zásobníkový účet je vždy definován v rámci pokladny a bankovního účtu, v případě skladu pouze za předpokladu, že
je u tohoto skladu použita metoda účtování "A".
Zásobníkovým účtem rozumíme takový účet v účtové osnově, který je použit v
některém zásobníku k evidenci zásob.
Tento povinný účet zapíše uživatel, který vytváří nový zásobník, v první kartě prohlížeče v boxu Nastavení do pole evidenční účet. V průběhu práce s tímto skladem již nelze evidenční účet měnit.
Vzhledem k tomu, že zásobník slouží jak k věcné evidenci tak i k evidenci účetní, je samozřejmě žádoucí, aby ocenění vyčíslené z operativních dat bylo v souladu s účetní evidencí.
Jinými slovy - součet finančních zůstatků všech skladových karet aby byl v souladu se zůstatkem příslušného zásobníkového účtu, na nějž se zásobník odkazuje.
Vzhledem k tomu, že
=> bude zůstatek na příslušném účtu v souladu s operativním oceněním pouze za předpokladu, že všechny vystavené zásobníkové doklady jsou také zaúčtované.
Množstevní zůstatky má smysl sledovat na úrovni jednotlivých skladových karet, nikoliv v součtu za celý
zásobník, bylo by to "sčítání hrušek a jablek".
Jde vždy u množství příslušného produktu v zásobníku, vyjádřeno v určité měrné jednotce (obvykle z základní m.j.).
Finanční zůstatky jsou uvedeny vždy v národní měně a má smysl sledovat je jak na úrovni jednotlivých skladových karet, tak i v součtu za celý zásobník.
Finanční zůstatek na každé skladové kartě je reálným údajem v databázi, vyjadřujícím celkovou částku, zvyšuje a snižuje se při vystavování příjmových a výdajových dokladů, vždy o celkovou částku v daném řádku dokladu.
Jednotkovou cenu má smysl sledovat pouze na úrovni jednotlivých skladových karet.
Není to reálný údaj v nějakém sloupci nějaké tabulky v databázi, je to vždy pouze vyčíslení podílu finanční / množstevní zůstatek na určité skladové kartě..
Zůstatky lze rozlišovat také z časového hlediska, tedy podle toho, ke kterému okamžiku jsou stanovené.
Zde připadá v úvahu několik variant a pro Kaskádu zavádíme následující pojmy, používané důsledně ve všech situacích, kvůli jednoznačnému pochopení prezentovaných údajů v uživatelském rozhraní.
Jsou to zůstatky vyjádřené k datu poslední provedené uzávěrky příslušného zásobníku.
Jde o zůstatky k nějakému konkrétními datu. To může být jak dnešní datum, tak i jiné datum zvolené při startu Kaskády (provozní datum) nebo při spuštění tiskové sestavy (počáteční, koncové), apod.
Pro řešení přístupu k zásobníkům, pro aplikaci hmotné odpovědnosti za zásobníky atd. jsou využity obecné
mechanismy pro práci s přístupovými právy, ale jsou využity trochu
specifickým způsobem.
Více viz. kapitola Zásobníky a přístupová práva a Poskytnutí hmotné odpovědnosti uživateli u konkrétního zásobníku.
|
|
Kurzové rozdíly |
|
Ekonomika v Kaskádě | Manipulace s doklady |
|