![]() |
ONZ – Oznámení o nástupu do zaměstnání |
![]() |
Pracovní poměr | Osobní ochranné pracovní pomůcky ( OOPP ) |
![]() |
Jde o hodinovou sazbu, stanovenou pro určitý pracovní poměr, která slouží v určitém období pro výpočet různých náhrad (především dovolené, náhrady za dočasnou pracovní neschopnost apod.) a stanovuje se buďto z výdělku v minulém rozhodném období nebo z pravděpodobného výdělku.
Nepoužíváme pojem "Průměrný výdělek", ten může být z různých úhlů chápán různě, proto se mu v tomto kontextu vyhýbáme. Je ponecháván pro různé statistiky apod.
Průměrný výdělek se zjišťuje pro pracovněprávní účely. Zjišťování průměrného výdělku je stanoveno zákoníkem práce.
Citace z prováděcích předpisů:
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, používá se výdělek pravděpodobný. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popř. z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl.
Výše uvedené pravidlo o způsobu zjištění pravděpodobného výdělku je v zákoně formulováno jen rámcově, přičemž je vhodná konkretizace v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu.
Ta může s ohledem na způsob odměňování u zaměstnavatele např. stanovit, kdy se bere v úvahu mzda, které zaměstnanec od začátku rozhodného období skutečně dosáhl (např. alespoň 10 dnů). Zákon totiž preferuje zjištění pravděpodobného výdělku ze skutečně dosažené mzdy.
Pravděpodobným výdělkem nemá být zaměstnanec ani poškozen, ani zvýhodněn. Má vyjadřovat co nejvyšší možnou míru reálnosti.
U každé skupiny je mimo jiné určeno, zda se její složky budou/nebudou započítávat do průměru pro náhrady a pokud ano, zda to bude pouze částka nebo i počet hodin.
S touto definicí nemůže uživatel nic dělat, může si však u jednotlivých složek velmi snadno zjistit, zda se do průměru započítávají, tento údaj je téměř ve všech tabulkách v programu, v nichž figuruje seznam složek.
Tato výsledková složka je vytvořena v každé výčetce a obsahuje pro dané období a pracovní poměr částku, počet hodin a počet pracovních dní, určené k pozdějšímu výpočtu průměru.
Toto pole je v kartě Data období / Základní údaje PP v období.
Program při vytváření výčetky pracovního poměru automaticky spočítá částku průměru z minulého rozhodného období (minulé čtvrtletí) a zapíše jí do tohoto pole.
Tento údaj, ať už se zde objevil jakýmkoliv způsobem, je v rámci dané výčetky použit jako zdroj sazby pro náhrady.
Standardní hodnota je 21 dní, lze jí uživatelsky změnit např. tehdy, když je kolektivní smlouvou stanovena jiná metoda posuzování průměrného výdělku.
Slouží k rozhodnutí, zda data z minulého rozhodného období jsou dostatečná pro určení průměru pro náhrady, nebo zda má mzdová účetní určit pravděpodobný výdělek.
Jedním z úkolů systému při vytváření nové výčetky je stanovení průměru pro náhrady.
Systém se jej snaží zjistit z minulého rozhodného období, to znamená že sečte příslušné základy pro průměr pro náhrady (PM-PNA), zjistí počty hodin a dní ze kterých částky pochází.
Pokud
Systém nedělá mnoho věcí :-)
Někdo by ale mohl mít pocit, že když v počátku pracovního poměru, kdy ještě nejsou známá data z minulého čtvrtletí, zapíše ručně do první výčetky předpokládaný výdělek, bude jej program nějak zohledňovat v dalších obdobích. Není tomu tak, neodpovídalo by to duchu příslušné legislativy.
Program se také nesnaží "vymýšlet" pravděpodobný výdělek, pokud nemá dostatek dat z minulého rozhodného období. Stanovení pravděpodobného výdělku je věcí metodické úpravy v každé jednotlivé organizaci a proto jej musí v případě potřeby stanovit mzdová účetní.
Program neřeší problematiku minimálního průměru v případě pracovních úrazů s trvalými následky apod.
Hodnotu průměru, kterou program při vytváření výčetky pracovního poměru automaticky spočítal z minulého rozhodného období a zapsal jí do výčetky, může uživatel "na vlastní odpovědnost" změnit. Tato částka bude následně použita pro veškeré výpočty náhrad v dané výčetce a program jí bude respektovat.
Tento zásah lze provést v kartě Data období / Základní údaje PP v období.
Vždy, když systém hodnotu nemohl poskytnout (v minulém rozhodném období zaměstnanec ještě nebyl v pracovním poměru nebo byl, ale neodpracoval limitní počet dní) a přitom se ve výčetce vyskytuje jedna nebo více složek se zdrojem sazby "Průměr pro náhrady".
Není třeba obávat se, že tuto situaci přehlédnete. Systém při přepočtu dat tento stav kontroluje a pokud nastane, je výčetka označena jako "chybná" a v protokolu je informace o důvodu. Kromě toho je v protokolu i informace o datech z rozhodného období, s nimiž systém pracoval, Vy je můžete použít např. jako pomůcku pro stanovení předpokládaného výdělku a ten pak zaznamenat do pole "Průměr pro náhrady".
Do hodnoty je nutno zasahovat i v dalších situacích, např. pokud nedosáhne na úroveň minimální mzdy, nebo v jiných atypických situacích neřešených programem ( minimální průměr z důvodu pracovního úrazu aj.)
Nutnost rozložit část příjmu zaměstnance do většího počtu rozhodných období vzniká tehdy, když zaměstnanec dostává nějakou vyšší odměnu, která se týká delšího období (např. roční odměna ...). Tato částka by velmi nerovnoměrně ovlivnila (zvýšila) průměr v následujícím období.
Pro tento účel je k dispozici skupina KPN - Korekce průměru pro náhrady. Standardně je k této skupině automaticky založen i druh KPN-00.
Složky tohoto druhu pak neovlivní nic jiného, než pouze a právě průměr pro náhrady. Záporným číslem korigujete průměr v období, kdy došlo k "velké výplatě", kladným číslem potom průměr kompenzujete v obdobích následujících, až do srovnání kladných a záporných částek.
Pro dokonalou evidenci a kontrolu provedených kompenzací lze s výhodou použít opakovanou složku mzdy. U ní pak vidíte v kartě Výskyty v obdobích jednotlivé složky, jejich součet musí být nakonec (po aplikování korekcí v dalších obdobích) nulový.
Předpokládejme, že zaměstnanec dostává v prosincové výplatě 2011 částku 120 000 Kč jako roční odměnu, tu chceme z hlediska průměru pro náhrady rozložit následovně:
Proveďte následující kroky:
Běžným způsobem zadejte odměnu 120 000, např složkou druhu NEO-00, Prémie a odměny nepravidelné.
Tato složka promítne 120 000 Kč do hrubého příjmu, základů daní,
pojištění, ... a také do základu pro průměr, proto jej následně budeme korigovat.
Vytvořte opakovanou složku druhu KPN-00 Korekce průměru pro náhrady
Na základě této opakované složky se Vám v otevřeném měsíci ( 12 / 2011 ) vytvoří odpovídající složka a Vy nyní, pouze jedenkrát, změňte v datech období její hodnotu na -90 000 (minus 90 tis.). Tím snížíte pro 12 / 2011 základ pro průměr a to je to, co nyní potřebujete.
V dalších měsících se bude automaticky vytvářet složka s kladnou korekcí 10 000 Kč, tedy bude základ požadovaným způsobem navyšovat. Vy se nemusíte o nic starat, bát se opomenutí, opakovaná složka "to řeší za Vás". Pokud by v daném měsíci zaměstnanec neměl dost odpracovaných hodin (delší nemoc apod) a vy byste proto nechtěli do onoho měsíce korekci promítat, můžete částku ve složce KPN-00 patřičně snížit. V tom případě neopomeňte u opakované složky nastavit pozdější konec platnosti.
Kdykoliv vstoupíte do karty Opakované složky a napozicujete si na příslušnou složku KPN-00, můžete v podkartě "Výskyty v obdobích" sledovat všechny složky v obdobích. Cílem této "hry" je docílit nulového součtu :-)
V docílení úplného vyrovnání a zároveň nepřekročení kompenzací Vám významně pomůže hodnota 0 (nula), zapsaná do pole Max.suma u opakované složky. Díky tomu program hlídá celkový součet složek "odvozených" od této opak.složky a upozorní Vás na případné překročení. Přesněji řečeno, nedovolí Vám překročení.
Měsíc, ve kterém dojde k poslední korekci, nastavte u opakované složky jako konečný, aby se z ní již v
příštích obdobích nic nevytvářelo.
Tím je kauza zakončena.
Pokud nastane další případ, vytvořte si na něj novou opakovanou složku a postup opakujte.
![]() |
ONZ – Oznámení o nástupu do zaměstnání |
![]() |
Pracovní poměr | Osobní ochranné pracovní pomůcky ( OOPP ) |
![]() |