![]() |
Zásobníky majetku | Skladové karty |
![]() |
Cílem kapitoly je popsat chování Kaskády při stanovování (výpočtu) skladové ceny.
Při znalosti tohoto chování si může každý uživatel snadno u kteréhokoliv produktu ověřit, zda je jeho skladová
cena v pořádku a jak k té hodnotě program přišel. Někdy totiž vypadá skladová cena jako zcela špatné číslo, důvod
však není nikde jinde než ve vstupních datech, která jsou pro stanovení ceny k dispozici.
Kapitola vysvětluje
jaké principy jsou pro výpočet skladové ceny v Kaskádě používány,
jak se od sebe liší různé varianty stanovení skladové ceny (za všechny sklady globálně nebo za jeden sklad), co se bude dít při použití jedné z variant,
jak řešit různé zdánlivé nesrovnalosti.
Skladová cena určitého produktu na určitém skladě (nebo globálně, v závislosti na konfiguraci) je částka (vztažená k základní měrné jednotce daného produktu), kterou v daném okamžiku program použije, pokud bude realizovat výdej daného produktu z příslušného skladu.
Skladová cena není číslo uložené v databázi pro následné použití, ale je to hodnota zjištěná výpočtem v okamžiku, kdy jí někdo potřebuje (pro tvorbu řádku skladové výdejky, pro zobrazení na obrazovce, ....).
Základem pro zjištění skladové ceny je jednotková cena daného produktu na daném skladě k určitému datu, t.j. poměr finanční zůstatek k určitému datu / množstevní zůstatek k určitému datu, pokud však nelze vyčíslit, použijí se náhradní údaje - viz. dále v této kapitole.
Všechna data, která program využívá ke stanovení skladové ceny daného produktu, jsou vidět v prohlížeči produktu.
Pro zjištění potřebných informací nastavte v kartě Skladové karty / Obraty a pohyby období OD - DO.
V pravé části vedle volby období DO je uveden zůstatek
množstevní i finanční (k poslednímu dni zvoleného období) a jednotková cena daného produktu na daném skladě k
poslednímu dni zvoleného období.
Tytéž údaje lze nalézt u zvoleného dílčího období v řádku tabulky na kartě Obraty (rok), v záhlaví jsou uvedeny pro
snažší nalezení.
Na kartě Dodávky jsou k dispozici předpokládané příjmy, jde především o data v objednávkách k dodavatelům.
V prohlížeči produktu v boxu Cenové údaje je uvedena
Poslední skutečná nákupní cena, která je udržována programem automaticky u každého produktu, uživatel jej nemůže nijak přímo ovlivnit (editovat).
Předpokládaná nákupní/výrobní cena, což je hodnota zadaná uživatelem a také poslední možná cena, kterou program použije pro stanovení skladové ceny (viz. dále).
Konfigurační údaj Skladovou cenu počítat globálně (ze všech skladů) (v globální konfiguraci na kartě Produkty) ovlivní stanovování skladové ceny následovně.
Výpočet se bude lišit podle toho, zda se skladová cena určuje
adresně pro účel určitého skladu - např. při zpracování skladové výdejky
použije se množství a cena daného produktu na daném skladu k danému datu
za skladovou cenu je považován podíl "Cena / Množství"
neadresně - např. pro stanovení základny k výpočtu cen v prodejním ceníku, pokud je jako základna
nastavena skladová cena
=> použije se "globální výpočet", viz. výše, jako když je volba zaškrtnuta.
Pro stanovení skladové ceny
Nezáleží přitom na tom, zda se skladová cena určuje
adresně pro účel určitého skladu - např. při zpracování skladové výdejky
neadresně - např. pro stanovení základny k výpočtu cen v prodejním ceníku, pokud je jako základna nastavena skladová cena
Poznámka : Tento stav není výchozím chováním Kaskády a týmem autorů není doporučen.
Kaskáda vypočítává skladovou cenu metodou váženého průměru, je to podíl "Celková cena zásoby k určitému datu" /
"Celkové množství zásoby k určitému datu", pokud jej lze vyčíslit.
Celkové ceny a celková množství vstupující do výpočtu jsou počítány v závislosti na nastavení v Globální
konfiguraci / Produkty / Skladovou cenu počítat globálně (ze
všech skladů) :
globálně za všechny sklady (pro všechny sklady platí jednotná skladová cena) nebo
za každý sklad zvlášť (každý sklad může mít svoji vlastní skladovou cenu)
Skladovou cenu program stanovuje podle následujícího postupu, v tom pořadí, jak je to zde popsáno.
Jakmile se v rámci některého kroku podaří hodnotu zjistit (určit), algoritmus končí a další kroky se již nerealizují.
Podle stavu skladu (reálná jednotková cena, tj. podíl finančního a množstevního zůstatku k určitému datu)
Záleží na nastavení konfigurace, zda se skladové ceny vyhodnocují pro každý sklad samostatně nebo globálně - viz. odstavec výše.
Stanovení celkového množství v závislosti na konfiguraci Ano/Ne )
globálně: celkové množství = úhrn množstevních zůstatků na všech skladech k určitému datu
individuálně: celkové množství = množstevní zůstatek na skladě, pro který se cena určuje k určitému datu
Stanovení celkové ceny v závislosti na konfiguraci
globálně: celková cena = úhrn celkových cen na všech skladech k určitému datu
individuálně: celková cena = celková cena zásoby na skladě, pro který se cena určuje k určitému datu
Pokud
je součet množstevních zůstatků k danému datu různý od nuly, pak platí že Skladová cena = celková cena k danému datu / celkové množství k danému datu,
jinak program pokračuje v postupu stanovení skladové ceny dále podle jiných atributů.
Podle jiných atributů (předpokládaná budoucí skladová cena)
Podle následujícího postupu systém pokračuje v případě, že se v předchozím kroku nepodařilo (nebylo možno) skladovou cenu určit.
O tom, jaký níže uvedený atribut má/nemá program použít, rozhoduje nastavení Určení skladové ceny při nulovém stavu podle budoucích příjmů v globální konfiguraci na kartě Produkty. Poslední uvedený atribut není konfigurovatelný a bude použit vždy.
Podle předpokládaných příjmů (volitelně)
Jde především o data v objednávkách k dodavatelům a tento krok se uplatní, pokud je v konfiguraci povolen údaj Určení skladové ceny při nulovém stavu podle budoucích příjmů.
Vychází se z předpokladu, že BUDE proveden příjem daného produktu v nějaké ceně a z toho lze stanovit "předpokládanou budoucí skladovou cenu".
Podle poslední nákupní ceny (volitelně)
Jde o údaj, který je automaticky udržován u každého produktu.
Uživatel jej nemůže nijak přímo ovlivnit (editovat), je zde automaticky zaznamenána cena, realizovaná při
posledním nákupu daného produktu.
Tento krok se uplatní, pokud je v konfiguraci povolen údaj Určení skladové ceny při nulovém stavu podle poslední nákupní ceny.
Použití tohoto údaje má své výhody i nevýhody :
Výhoda : údaj je udržován systémem automaticky, pro uživatele z toho neplyne žádná práce navíc, nic co by musel sám hlídat a udržovat v odpovídajícím stavu.
Nevýhoda : údaj nelze editovat, takže pokud například poslední nákup byl nějak výrazně atypický, může se to nechtěným způsobem promítnout do stanovení ceny.
Podle předpokládané nákupní ceny (vždy poslední možnost)
Jde o údaj, který je k dispozici u každého
produktu.
Uživatel jej může přímo ovlivnit (editovat) a tím poskytne systému takovou informaci, jakou považuje za
správnou.
Použití tohoto údaje má své výhody i nevýhody, jsou přesně opačné než v minulém bodě (posl.nák.cena).
Poznámka : Tento stav je výchozím chováním Kaskády.Využití předpokládané nákupní ceny jako poslední možnosti při stanovení skladové ceny je však uživatelsky ovlivnitelné.
Zjištění předpokládané nákupní ceny ve standardní distribuci řeší uživatelsky modifikovatelná funkce. Pokud si objednáte úpravu této funkce a místo předpokládané nákupní ceny si zvolíte cenu jinou, nebo vypočtenou či získanou z jiných hodnot a jiným způsobem, pak jako poslední možnost pro získání skladové ceny nebude předpokládaná nákupní cena, ale cena vypočtená dle Vašeho zadání.
Příjem na sklad spočívá v připsání určitého množství produktu a jeho celkové ceny na konto příslušného skladu
(skladovou kartu daného produktu na daném skladě) k určitému datu.
Jednotkovou cenu zásob přijímaných na sklad určuje uživatel, hodnota v příjemce může být předpřipravena např.
z dříve existující objednávky k dodavateli apod., v každém případě uživatel má možnost při editaci řádku
skladové příjemky tuto cenu libovolně měnit podle skutečností v reálném životě.
Skladovým příjmem se tak
zvýší zůstatky produktu na skladě (množstevní i finanční)
z toho může vyplynout jiná hodnota skladové ceny produktu, pokud je cena přijímaného množství jiná než dosud platná závěrečná skladová cena.
žádným způsobem nemění skladovou cenu (ani globální ani individuální),
pouze odepíše určité množství produktu za platnou (ke konci daného dne) skladovou cenu, změní se tím pouze ocenění celého skladu či všech skladů.
V okamžiku, kdy uživatel vytváří řádek skladové výdejky
program zjistí skladovou cenu ke konci dne data uskutečnění tohoto dokladu, použije ji jako cenu
jednotkovou, kterou zaznamená do vytvářeného řádku a uživatel nemá možnost tuto cenu měnit, pouze ji vidí
V okamžiku vystavení skladové výdejky
program bez možnosti zásahu uživatele znovu vyhodnotí skladovou cenu (viz. bod výše), neboť tato se mohla
mezi tím změnit, zapíše do řádku a takto doklad vystaví.
V okamžiku odvystavení skladové výdejky a následnému vystavení
má uživatel možnost ovlivnit, zda má/nemá program
provést přepis cen v jednotlivých řádcích platnou skladovou cenou (ke konci dne datumu uskutečnění
účetního případu) a to následujícím způsobem
změnou režimu přepisování cen v informačním proužku (dvojklikem na proužek nebo volbou "Změnit režim
(ne)přepisování cen v řádcích při vystavení)"
Jednotkové ceny se v řádcích ne/přepíší až při vystavení dokladu.
volbou činnosti "Skladové ceny do řádků zapsat právě teď"
Jednotkové ceny v řádcích se přepíší ihned.
Tip: Pokud chcete vidět rozdíl mezi současnou jednotkovou cenou a cenou po případném přepisu cen, pak
nejdříve v kartě obsah v plovoucím menu zapněte volbu "Ukázat skladovou cenu" pro zobrazení sloupce s
tímto údajem.
Následně pak můžete dosavadní (ve sloupci "Cn.j.bez DPH") a novou cenu (ve sloupci "Skladová cena")
porovnat.
Na následujících příkladech je vidět, jak se vyvíjí skladová cena produktu při účtování skladových operací a jak vypadá sklad (zápisy na skladové kartě) po provedení těchto operací.
1. Jednoduchý příklad práce se skladovými cenami
Produkt 1 | Příjmy ks | Výdeje ks | Příjmy CZK | Výdeje CZK | Jedn. cena | Celk. fin. hodnota skladu | Množ. zůst. na skladě | Skladová cena | |
Sklad 1 | 10,00 | 100,00 Kč | 10,00 Kč | 100,00 Kč | 10,00 | 10,00 Kč | |||
Sklad 1 | 5,00 | 80,00 Kč | 16,00 Kč | 180,00 Kč | 15,00 | 12,00 Kč | |||
Sklad 1 | 2,00 | 24,00 Kč | 12,00 Kč | 156,00 Kč | 13,00 | 12,00 Kč | |||
Sklad 1 | 3,00 | 21,00 Kč | 7,00 Kč | 177,00 Kč | 16,00 | 11,06 Kč | |||
Sklad 1 | 16,00 | 177,00 Kč | 11,06 Kč | 0,00 Kč | 0,00 | 0,00 Kč |
2. Skladové ceny jsou počítány individuálně pro každý sklad
Produkt 2 | Příjmy ks | Výdeje ks | Příjmy CZK | Výdeje CZK | Jedn. cena | Celk. fin. hodnota skladu | Množ. zůst. na skladě | Skladová cena | |
Sklad 1 | 10,00 | 100,00 Kč | 10,00 Kč | 100,00 Kč | 10,00 | 10,00 Kč | |||
Sklad 2 | 10,00 | 110,00 Kč | 11,00 Kč | 110,00 Kč | 10,00 | 11,00 Kč | |||
Sklad 1 | 5,00 | 80,00 Kč | 16,00 Kč | 180,00 Kč | 15,00 | 12,00 Kč | |||
Sklad 1 | 15,00 | 180,00 Kč | 12,00 Kč | 0,00 Kč | 0,00 | 0,00 Kč | |||
Sklad 2 | 10,00 | 110,00 Kč | 11,00 Kč | 0,00 Kč | 0,00 | 0,00 Kč |
3. Skladové ceny jsou počítány globálně, pro všechny sklady
Produkt 3 | Příjmy ks | Výdeje ks | Příjmy CZK | Výdeje CZK | Jedn. cena | Celk. fin. hodnota skladu | Množ. zůst. na skladě | Skladová cena | |
Sklad 1 | 10,00 | 100,00 Kč | 10,00 Kč | 100,00 Kč | 10,00 | 10,00 Kč | |||
Sklad 2 | 5,00 | 80,00 Kč | 16,00 Kč | 80,00 Kč | 5,00 | 12,00 Kč | |||
Sklad 1 | 10,00 | 120,00 Kč | 12,00 Kč | -20,00 Kč | 0,00 | 12,00 Kč | |||
Sklad 2 | 5,00 | 60,00 Kč | 12,00 Kč | 20,00 Kč | 0,00 | 0,00 Kč |
Z uvedených příkladů vyplývá, že ve všech případech je ze skladu vydáno to, co na něj bylo přijmuto. Nemusí to
být vždy za původní nákupní cenu, ale za průměrnou skladovou cenu. Ve skladových cenách se takto mohou promítnout
různě výhodné nákupy či další pořizovací náklady, jako je poštovné, přepravné, balné apod.
V prvních dvou případech je patrné, že jak množství tak hodnota produktu je po úplném vyskladnění rovna
nule.
Ve třetím případě je množství na skladech rovno nule, hodnota skladů v součtu je také rovna nule, ale na
jednotlivých skladech může být zůstatek. Je to proto, že příjmy jsou upisovány na konkrétní sklad v různých
hodnotách, ale výdeje jsou z těchto skladů uskutečňovány za jednotnou průměrnou skladovou cenu. Z jednoho skladu
je tak "vydán" produkt ve vyšší hodnotě, než byl přijat a ve druhém naopak.
Jak je vidět z uvedených příkladů, ve všech případech je pro výdej použita ta správná skladová cena. Pouze ve
třetím příkladu však vznikají finanční rozdíly na jednotlivých skladech.
Zamezit vzniku těchto finančních rozdílů či zbytků na jednotlivých skladech je vcelku náročné a v praxi téměř
nerealizovatelné.
Příjem na sklad, včetně případného docenění, by se musel provádět vždy jen na jeden sklad a to ještě v situaci,
kdy na jiném skladu není žádný zůstatek. Takto přijmutý produkt by se pak pomocí skladového převodu převedl na
ostatní sklady. V případě dalšího nákupu by, ještě před provedením příjmu, musely být ostatní sklady vyprázdněny
(ať již běžnými výdeji, nebo převodem zpět na centrální sklad).
Na rozdíl od zamezení vzniku uvedených rozdílů, je odstranění těchto oceňovacích rozdílů poměrně jednoduché. Stačí založit skladovou výdejku. Na kartě Rekapitulace zvolit účel dodávky "Výdejka - vyčištění skladových karet" a v menu použít volbu pro naplnění obsahu dokladu. Je vhodné udělat si příslušnou šablonu a toto "vyčištění" skladových karet pak pravidelně provádět v max. měsíčních intervalech.
![]() |
Zásobníky majetku | Skladové karty |
![]() |