Skladová cena

Cíl kapitoly

Cílem kapitoly je popsat chování Kaskády při stanovování (výpočtu) skladové ceny.
Při znalosti tohoto chování si může každý uživatel snadno u kteréhokoliv produktu ověřit, zda je jeho skladová cena v pořádku a jak k té hodnotě program přišel. Někdy totiž vypadá skladová cena jako zcela špatné číslo, důvod však není nikde jinde než ve vstupních datech, která jsou pro stanovení ceny k dispozici.
Kapitola vysvětluje

Co to je skladová cena?

Skladová cena určitého produktu na určitém skladě (nebo globálně, v závislosti na konfiguraci) je částka (vztažená k základní měrné jednotce daného produktu), kterou v daném okamžiku program použije, pokud bude realizovat výdej daného produktu z příslušného skladu.

Skladová cena není číslo uložené v databázi pro následné použití, ale je to hodnota zjištěná výpočtem v okamžiku, kdy jí někdo potřebuje (pro tvorbu řádku skladové výdejky, pro zobrazení na obrazovce, ....).

Základem pro zjištění skladové ceny je jednotková cena daného produktu na daném skladě k určitému datu, t.j. poměr finanční zůstatek k určitému datu / množstevní zůstatek k určitému datu, pokud však nelze vyčíslit, použijí se náhradní údaje - viz. dále v této kapitole.

Data, která jsou k dispozici

Všechna data, která program využívá ke stanovení skladové ceny daného produktu, jsou vidět v prohlížeči produktu.

Konfigurace "Sklad.cenu počítat globálně"

Konfigurační údaj Skladovou cenu počítat globálně (ze všech skladů) (v globální konfiguraci na kartě Produkty) ovlivní stanovování skladové ceny následovně.

Postup stanovení skladové ceny

Kaskáda vypočítává skladovou cenu metodou váženého průměru, je to podíl "Celková cena zásoby k určitému datu" / "Celkové množství zásoby k určitému datu", pokud jej lze vyčíslit.
Celkové ceny a celková množství vstupující do výpočtu jsou počítány v závislosti na nastavení v Globální konfiguraci / Produkty / Skladovou cenu počítat globálně (ze všech skladů) :

Postup výpočtu

Skladovou cenu program stanovuje podle následujícího postupu, v tom pořadí, jak je to zde popsáno.

Jakmile se v rámci některého kroku podaří hodnotu zjistit (určit), algoritmus končí a další kroky se již nerealizují.

Principy příjmů a výdejů

Příklady

Na následujících příkladech je vidět, jak se vyvíjí skladová cena produktu při účtování skladových operací a jak vypadá sklad (zápisy na skladové kartě) po provedení těchto operací.

1. Jednoduchý příklad práce se skladovými cenami

Produkt 1 Příjmy ks Výdeje ks Příjmy CZK Výdeje CZK Jedn. cena Celk. fin. hodnota skladu Množ. zůst. na skladě Skladová cena
Sklad 1 10,00 100,00 Kč 10,00 Kč 100,00 Kč 10,00 10,00 Kč
Sklad 1 5,00 80,00 Kč 16,00 Kč 180,00 Kč 15,00 12,00 Kč
Sklad 1 2,00 24,00 Kč 12,00 Kč 156,00 Kč 13,00 12,00 Kč
Sklad 1 3,00 21,00 Kč 7,00 Kč 177,00 Kč 16,00 11,06 Kč
Sklad 1 16,00 177,00 Kč 11,06 Kč 0,00 Kč 0,00 0,00 Kč

2. Skladové ceny jsou počítány individuálně pro každý sklad

Produkt 2 Příjmy ks Výdeje ks Příjmy CZK Výdeje CZK Jedn. cena Celk. fin. hodnota skladu Množ. zůst. na skladě Skladová cena
Sklad 1 10,00 100,00 Kč 10,00 Kč 100,00 Kč 10,00 10,00 Kč
Sklad 2 10,00 110,00 Kč 11,00 Kč 110,00 Kč 10,00 11,00 Kč
Sklad 1 5,00 80,00 Kč 16,00 Kč 180,00 Kč 15,00 12,00 Kč
Sklad 1 15,00 180,00 Kč 12,00 Kč 0,00 Kč 0,00 0,00 Kč
Sklad 2 10,00 110,00 Kč 11,00 Kč 0,00 Kč 0,00 0,00 Kč

3. Skladové ceny jsou počítány globálně, pro všechny sklady

Produkt 3 Příjmy ks Výdeje ks Příjmy CZK Výdeje CZK Jedn. cena Celk. fin. hodnota skladu Množ. zůst. na skladě Skladová cena
Sklad 1 10,00 100,00 Kč 10,00 Kč 100,00 Kč 10,00 10,00 Kč
Sklad 2 5,00 80,00 Kč 16,00 Kč 80,00 Kč 5,00 12,00 Kč
Sklad 1 10,00 120,00 Kč 12,00 Kč -20,00 Kč 0,00 12,00 Kč
Sklad 2 5,00 60,00 Kč 12,00 Kč 20,00 Kč 0,00 0,00 Kč

Z uvedených příkladů vyplývá, že ve všech případech je ze skladu vydáno to, co na něj bylo přijmuto. Nemusí to být vždy za původní nákupní cenu, ale za průměrnou skladovou cenu. Ve skladových cenách se takto mohou promítnout různě výhodné nákupy či další pořizovací náklady, jako je poštovné, přepravné, balné apod.
V prvních dvou případech je patrné, že jak množství tak hodnota produktu je po úplném vyskladnění rovna nule.
Ve třetím případě je množství na skladech rovno nule, hodnota skladů v součtu je také rovna nule, ale na jednotlivých skladech může být zůstatek. Je to proto, že příjmy jsou upisovány na konkrétní sklad v různých hodnotách, ale výdeje jsou z těchto skladů uskutečňovány za jednotnou průměrnou skladovou cenu. Z jednoho skladu je tak "vydán" produkt ve vyšší hodnotě, než byl přijat a ve druhém naopak.

Opatření k zamezení vzniku finančních rozdílů v ocenění skladů

Jak je vidět z uvedených příkladů, ve všech případech je pro výdej použita ta správná skladová cena. Pouze ve třetím příkladu však vznikají finanční rozdíly na jednotlivých skladech.
Zamezit vzniku těchto finančních rozdílů či zbytků na jednotlivých skladech je vcelku náročné a v praxi téměř nerealizovatelné.
Příjem na sklad, včetně případného docenění, by se musel provádět vždy jen na jeden sklad a to ještě v situaci, kdy na jiném skladu není žádný zůstatek. Takto přijmutý produkt by se pak pomocí skladového převodu převedl na ostatní sklady. V případě dalšího nákupu by, ještě před provedením příjmu, musely být ostatní sklady vyprázdněny (ať již běžnými výdeji, nebo převodem zpět na centrální sklad).

Odstranění finančních rozdílů v ocenění skladů

Na rozdíl od zamezení vzniku uvedených rozdílů, je odstranění těchto oceňovacích rozdílů poměrně jednoduché. Stačí založit skladovou výdejku. Na kartě Rekapitulace zvolit účel dodávky "Výdejka - vyčištění skladových karet" a v menu Činnosti použít volbu pro naplnění obsahu dokladu. Je vhodné udělat si příslušnou šablonu a toto "vyčištění" skladových karet pak pravidelně provádět v max. měsíčních intervalech.

Příbuzná témata: